Rybník Rožmberk

Rybník Rožmberk je největší český rybník s uctyhodnou rozlohou 648 ha. V letech 1584–90 jej vybudoval proslulý rybníkář Jakub Krčín z Jelčan. 

Hráz rybníka Rožmberk je dlouhá 2430 m, až 10 m vysoká a u paty 55 m široká. Okolo hráze rostou 150 až 400 let staré duby. Rybník měl původně rozlohu asi 1060 ha a zaplavoval louky až na okraji Třeboně. Protože ale rybám se daří spíše v mělkých vodách, bylo rozhodnuto jeho hladinu snížit. Povodňové vody Lužnice odvádí důmyslná Nová řeka.

Kromě chovu ryb je možno využívat rybník k rekreaci a koupání.

Stavbu Rožmberka plánoval již Štěpánek Netolický, ale bál se množství vody z povodí Lužnice. Jeho nástupce Jakub Krčín rybník realizoval a současně vybudoval Novou řeku, která se na tzv. rozvodí odděluje od Lužnice a odvádí část vody z povodí Lužnice do povodí Nežárky a chrání tak rybník Rožmberk před velkou vodou. Rybník byldokončen v roce 1590 a od té doby je chloubou umění stavby rybníků v českých zemích.

Objem zadržované vody je přibližně 6,2 mil. m3. A o tom, že je hráz postavena opravdu důkladně, svědčí i důkaz z doby nedávné – při povodních v roce 2002 Rožmberk zachytil desetinásobek (asi 70–75 mil. m3) svého objemu, rozlil se na plochu 2300 ha, ale uchránil povodí Lužnice od větších škod. Těleso hráze vyvázlo bez poškození, zle poničen byl bezpečnostní přeliv mimo hráz. Dá se tedy mluvit spíše o přehradní nádrži než o rybníku. Kvůli čistotě vody v Lužnici se rybník nesmí hnojit, jeho úrodnost je proto nižší, a tak se zdeloví zpravidla ve dvouletých cyklech.

Nedílnou součástí této rybníkářské památky je Rožmberská bašta. Je to patrová zděná stavba s dosud dochovanou renesanční sgrafitovou omítkou. Sloužila pro ubytování správce rybníka. Bašta je jedinou renesanční stavbou tohoto typu v České republice.

Dalším zajímavým místem je výpust zvaná Samice, používaná v minulosti při výlovu rybníka. Na tomto místě je kamenný pomníček s křížem. Na podstavci jsou vyryty tři do sebe zakleslé ryby – kapři a nápis "Zde byl ubit pytlák pro tři kapry". Tento nápis připomíná událost z roku 1846, kdy se zde prý porvali strážci rybníka a pytláci. Jeden pytlák při šarvátce zahynul. Selhalo mu srdce, ale přesto lidé za smrt vinili rybní strážce.