Val

Obec Val se nachází 6 km jihovýchodně od Veselí nad Lužnicí, v kotlině Třeboňské pánve a je součástí CHKO Třeboňsko. Nejstarší zmínka o Valu pochází z roku 1413. Nade vsí kdysi stávala Tvrz pánů Šorců, kteří měli ve znaku rybu. Zbytky tvrze jsou součástí základů velkostatku.

Osada Hamr se rozkládá na levém břehu řeky Nežárky. Nejstarší písemná zmínka o Hamru je již z roku 1395. Hamr se dříve nazýval Ostrov, protože v jeho okolí byla řeka, rybníky a močály a vesnice byla na ostrově.

Dějiny Valu a Hamru se od samého počátku velmi proplétají. Za časté byl majitelem obou vesnic jeden vlastník nebo byl v držení příbuzných. Tento stav se drží i v současné době. Pod obecní úřad Val patří osada Hamr, církevně naopak Hamr je sídlem farnosti s přifařenými obcemi Val a Vlkov.

Podle záznamů v "Pamětní kronice obce Valu" uložené ve Státním okresním archivu v Táboře je zřejmé, že dějiny obce Valu sahají před rok 1400. Původní tvrz a ves Val byly v r.1413 majetkem Hanuše Šarže z Valu. Tvrz stála na místě dvora čp. 29. Později vznikají kolem tvrze malé chaloupky poddaných robotníků.

V roce 1849 žádá obec Val vyšší úřady o povolení pro stavbu modlitební kaple. Pro nedostatek obecního jmění, rozhodli se občané přispět na stavbu a zavázali se přítomní majitelé hospodářství, po všechny časy kapli udržovat.

V roce 1919 měla obec Val 52 popisných čísel. Na základě nových zákonů vyžadovali lidé od Třeboňského knížectví příděl pozemků na stavby domů a zemědělské půdy. V roce 1920 nastal bouřlivý stavební ruch - postaveno bylo 10 domků. Až do roku 1923 byly postaveny další domky v ulici směrem k Hamru.

V roce 1927 byl odhalen pomník 10 padlým vojákům z Valu v 1. světové válce. Náklad činil 7.000,- Kč. Peníze byly získány sbírkou od občanů. V roce 1896 byla zakoupena první pojízdná stříkačka. Dne 22.12.1912 se koná ustavující valná hromada pro sbor dobrovolných hasičů ve Valu. Starostou sboru byl zvolen starosta obce Jakub Vondrášek, rolník z Valu čp. 17, velitelem Josef Vojta, hostinský, náměstek velitele. Matěj Adámek, rolník z Valu čp. 1. Výstroj pro 20 mužů stála 522 K.

V roce 1948 se obec Val zapojila do stavby elektriky pro osvětlování příbytků a pro pohon elektrických motorů. Zavést elektrický proud se v první etapě rozhodlo 8 majitelů domů. Výstavba skončila 26.10.48. V roce 1949 byla provedena elektrifikace osady Vyšný. Telefonizace obce Valu byla provedena v r. 1949 a po zavedení telefonu do obecní úřadovny a do veřejné telefonní hovorny, masový rozvoj telefonů až po r. 1990.

V průběhu několika století se vystřídalo několik vlastníků obce Valu. Posledním vlastníkem převážně výměry polí, luk a lesů bylo panství Schvanzenbergské v Třeboni. Postupně od r. 1912 byla rozprodána půda žadatelům parcelací pozemků po 1. světové válce se stali občané Valu převážné části pozemků - mimo zbytkového statku 50 ha.

V letech 1870 - 1880 založil a vedl obecní knihovnu pan Jakub Prokeš z Valu čp. 16. V roce 1898 měla 190 svazků a registrováno byla 700 zápůjček čtenářů.  Dějiny Valu a Hamru se od samého počátku velmi proplétají. Za časté byl majitelem obou vesnic jeden vlastník nebo byl v držení příbuzných. Tento stav se drží i v současné době. Pod obecní úřad Val patří osada Hamr, církevně naopak Hamr je sídlem farnosti s přifařenými obcemi Val a Vlkov.

Dějiny osady Hamerské

Nejstarší zpráva o Hamru se datuje z r. 1581, kdy byl založen kostel sv. Trojice. Dějiny Hamru jsou však starší. Některé události jsou zachyceny v různých knihách románového charakteru, jiné jsou podchyceny zkratkovitě v různých kronikách a matrikách. Tak například před rokem 1420, kdy ve Valu stála tvrz ( později nazvaná zámek) se usadili v blízkém lese "Adamité", kteří byli vyhnáni z Jižní Moravy. Proti jejich loupeživému řádění bojovali zpočátku zemané na tvrzích v okolí (pan Valský z Valu organizátor - odtud také Val?

V Hamru také stával u jezu Nežárky železný hamr - odtud také název Hamr. Původní jméno vesnice bylo "Ostrov", které vyplývalo z toho, že vesnice byla skutečně ostrovem, tvořícím z jedné strany řekou Nežárkou a z druhé strany 3 rybníky. Druhé jméno Hamr odvozuje knížecí vícearchivář Petr Světecký od "železného hamru", který stával na místě bývalého mlýna. Vznik mlýna nelze přesně určit. Teprve v r. 1644 je známo o mlýně v Hamru o 3 složeních a 1 stoupě s názvem "Nový mlýn". Majitelů se vystřídala celá řada. U Nedobité měl mlýn již čtyři složení, čtyři stoupy a pilu. V roce 1891 byl postaven nový jez na místě starého, který vzala voda. Posledním provozovatelem mlýna byl mlynář Černý, který se v roce 1945 odstěhoval. Po jeho odkoupení p. Františkem Liškou v r. 1959 byla ponechána obytná část a stavení mlýna bylo zbouráno v roce 1975.

Kostel sv. Trojice byl založen r. 1581 Albrechtem Valovským na vlastní náklady. Ve zvonici byly 2 zvony, které za 1. světové  byly požity na kanony. Kostel byl v r. 1620 vysvěcen a do r. 1724 bez stálého duchovního.

Od r. 1644 byl v zámecké zahradě vybudován pivovar, který v r. 1732 vyhořel a tím i zanikl. Ze zápisů: "V roce 1644 byl na 8 sudů a uvařilo se na 600 věder, roční zisk 104 kop grošů."

V roce 1747 byl uskutečněn první pokus o voroplavbu. To již stál na místě železného hamru mlýn. Od r. 1842 se stala Nežárka vodní drahou a Hamr prvním zastavením vorů, zejména při nižším stavu vody, kdy vopraři ve spolupráci s mlynářem museli zahradit šlajsnu, aby se zadržela voda pro další úsek plavby.  Známá v té době byla hospoda 
u Koloušků, kde se voraři posilňovali.

Počet obyvatel Hamru v r. 1863 byl 224 osob.

Zámek Hamr získal v r. 1697 svobodný pán z Gerard, c. k. ritmistr. O jeho hýřivém životě a ukrotnostech vůči poddaným píše autor jedné z knih. Po několika těžkých ublíženích na zdraví a způsobené smrti byl posléze zatčen a uvězněn.

První most přes Nežárku byl postaven v r. 1866 a to dřevěný 38 m dlouhý a 4,2 m široký. Druhý most byl postaven přes rameno staré řeky 18 m dlouhý a 4,2 m široký.