Na jihu Čech, kousek od Třeboně, se schovává místo, které spíš než českou krajinu připomíná severskou tundru. Jmenuje se Červené blato a je to jedna z těch lokalit, kde na vás dýchne úplně jiný svět.

Projdete se tady po povalových chodníčcích – to jsou takové ty dřevěné cestičky nad bažinou – skrz husté porosty borovic a rašeliníků. Celý okruh má asi pět kilometrů, takže je to příjemná procházka, žádná náročná túra. Pokud chcete zažít tu nejlepší atmosféru, vyrazte sem v květnu nebo červnu. V tu dobu totiž všude kolem kvete rojovník bahenní. Je to symbol zdejší rezervace a má hodně specifickou, omamnou vůni, na kterou jen tak nezapomenete.

Co je na tomhle místě fascinující, je jeho historie. To jezírko, které uvidíte z vyhlídkové terasy, tam není odjakživa – vzniklo po těžbě rašeliny. Ta se tu kdysi kopala ve velkém, aby bylo čím topit v nedaleké sklárně v Jiříkově Údolí. A nebyla to jen tak ledajaká sklárna. Místní hrabě Buquoy tam nechal vyvinout a vyrábět unikátní černé sklo, kterému se říkalo hyalit.

Hyalit byl tvrdý jako kámen, neprůsvitný a vypadal spíš jako drahokam nebo mramor než jako obyčejné sklo. Dodnes můžete kousek téhle historie vidět (a doslova po ní šlapat) hned na začátku výletu – přístupová cesta do rezervace je totiž zpevněná právě starými střepy a struskou z téhle výroby. Auto necháte na parkovišti v Jiříkově Údolí a pak už jen vyrazíte do ticha přírody. Jen pozor, s kočárkem to na těch úzkých prknech může být trochu boj, stezka je dělaná spíš pro pěší.